První zmínky o existenci Obědovic [ Historie (archivní dokument) ]
Z písemných pramenů je zřejmé, že ve středověku byly v Obědovicích dvě tvrze. Vzhledem k tomu, že ves byla rozdělena mezi několik majitelů, nelze jednoznačně stanovit ani vlastnické poměry k jednotlivým dílům vesnice, ani ke kterému z nich náleželo tvrziště o rozloze asi 300 metrů čtverečních, jehož pozůstatky jsou patrné ještě uprostřed rybníka zvaného Lednice. Na místě někdejší tvrze - vyvýšeniny vyčnívající asi čtyři metry nad hladinou rybníka - je socha sv. Vavřince, podle níž dostalo tvrziště své pojmenování Vavřínek. Po druhé tvrzi se nedochovaly žádné pozůstatky.
Kdy obě tvrze vznikly, není známo; písemné zprávy o nich jsou až ze 16. století. Z pramenů lze zjistit, že kolem roku 1387 zde vlastnil jeden dvůr s poplužím Jan Zábrdovec. Další popluží náleželo na přelomu 13. a 14. století Zdislavovi, faráři z Kratonoh, a blíže neurčeným bratrům Ctiborovi a Janovi. Majiteli dalšího dvora byli v letech 1398 - 1411 Jiřík a Jan z Obědovic. Z tohoto vladyckého rodu snad pocházeli Čeněk a Přibík, bratři z Obědovic, kteří se po získání braderského statku stali předky Braderských z Obědovic. V období let 1413 - 1464 zde měli majetek Velislav z Dluhodvor, Kuneš z Voděrad a Jan Brus z Obědovic. Roku 1467 vlastnil Obědovice Arnošt z Kunvaldu a Havel ze Štěpánova. Jako odmítnutí přešly krátce do vlastnictví Viléma z Pernštejna, který je přenechal Janovi Bartoušovskému z Labouně.
Na některém z těchto dílů byla zbudována tvrz, s níž se však setkáváme v písemných pramenech jako s pustou, když ji roku 1545 Kateřina a Eliška, dcery Jana Turského z Dřevěnice, po smrti svého bratra Viléma prodaly Petrovi Holovouskému z Holovous. Za něho byla patrně tvrz znovu vystavěna a roku 1584 s dvorem prodána hejtmanovi chlumeckého panství Zikmundovi Bořanovskému z Bitýšky, od jehož synů jej roku 1609 koupil Jan Kryštof z Valdštejna na Hostinném, hejtman hradeckého kraje. Tehdy byly Obědovice poprvé spojeny pod jedním majitelem, který přikoupil další díl s tvrzí a třtí díl s dvorem, který v 16. století drželi Dobřenští.
Druhá tvrz byla vybudována na druhém dílu Obědovic, který vlastnili v letech 1534 - 1585 Žitovličtí ze Slivna. Byli v příbuzenském vztahu k majitelům první tvrze, neboť Anna Žitovlická byla provdána za některého z vladyků Holovouských. Roku 1609 koupil tvrz, dvůr i ves Obědovice Jan Kryštof z Valdštejna a již o tři roky později získal statek se dvěma tvrzemi a dvěma dvory Mikuláš Klusák z Kostelce, hejtman na poděbradském hradě. Pro účast na stavovském povstání v letech 1618 - 1620 mu byl majetek konfiskován a roku 1622 postoupen Václavovi z Vchynic výměnou za kolínské panství. Tehdy se obě tvrze připomínají naposled. Pro dluhy byl pak statek prodán Dobřenským z Dobřenic a nakonec spojen s kratonožským panstvím. Tvrze přestaly plnit svou správní funkci a postupně zanikly.
