WANKEL Jindřich, Dr. [ Osobnost ]
Dr. Jindřich Wankel
* 15.7. 1821 v Praze na Malé Straně
+ 5. dubna 1897
Lékař, archeolog, spisovatel
Jindřich Wankel se narodil 15.7. 1821 v Praze na Malé Straně, v rodině C.K. Zemského rady Damiana Wankla (původem z Bavorska) a jeho ženě Madleně. Pocházel z velké rodiny, neboť měl sedm sourozenců on sám byl nejmladší. Čtyři nejstarší sourozenci mu ale zemřeli v dětském věku. I přes to, že mu v mládí zemřel otec a životní úroveň rodiny velmi poklesla, začal studovat od roku 1840 medicínu a o sedm let později se stává doktorem lékařství a za další rok i doktorem anatomie.
Významná změna v jeho životě nastala 1.10. 1849, kdy se stal lékařem v hutích hraběte Salma na Blanensku, kam se tehdy přestěhoval. K jeho služebním povinostem patřilo vedle léčení všech dělníků, kteří pracovali v Salmových závodech, i starost o jejich pracovní bezpečnost a hygienu. Jeho nejvýznamější pacient patrně byl Josef Mánes, kterému už ale bohužel nebylo pomoci.
Při své praxi na Blanensku se také seznámil se svou nastávající manželkou Eliškou Šímovou z Kuřimi, kterou si roku 1851 vzal. Měl 4 dcery - Lucii, Karlu, Vlastu a Madlenu. Jeho dcera Karla si vzala Vilibalda Absolona jejichž syn Karel Absolon byl významným krasovým badatelem.
Wankel si velmi oblíbil krajinu v Moravském krasu a jeho přírodu, o kterou se zajímal už od mládí. Jedny z prvních vykopávek provedl ve Sloupsko- Šošůvských jeskyních, roku 1850, kde se mu podařilo objevit téměř celou kostru jeskynního lva. Podnikl také sestup do Macochy a od roku 1863 se soustředil na archeologické výzkumy. Kromě objevů v Býčí skále prováděl výzkumy také například v jeskyni Výpustku (1870) a Pekárně (1880). Jeden z jeho nejvýznamnějších objevů je ten v Býčí skále - jak ho sám nazýval "Pohřeb halštatského velmože".
Roku 1883 odchází do důchodu a přestěhoval se i se svou manželkou, která mu velmi pomáhahala v jeho badatelské práci, do Olomouce k zeti.
Při této příležitosti Wankel nabídl své sbírky, které obsahovaly také většinu nálezů z Býčí skály, Františkovu muzeu v Brně, ale to o "Slovanské starožitnosti" (jak byly nálezy z Býčí skála prezentovány) nemělo zájem. Zato od roku 1878 o ně projevili zájem pracovníci Vídeňského muzea a začaly s Wanklem jednat. Když opat rajhradského kláštera slíbil, že je pro Františkovo muzeum odkoupí, vypadalo to že památky budou pro Moravu zachráněny, ale opat však náhle v dubnu roku 1883 zemřel a Wankel, který se měl do dvou měsíců vystěhovat tak nakonec své sbírky prodal (s vyjímkou jednoho železného prstenu) v květnu roku 1883 Antropologické společnosti ve Vídni za 12 tisíc zlatých. Wanklovy sbírky jsou dodnes v Přírodovědeckém muzeu (Naturhistoriches Museum) ve Vídni, kterému byly při založení věnovány.
O Moravském krasu, jeho historii a kráse a o svých bádáních a objevech napsal dr. Wankel knihu "Bilder aus der Máhrischen Schweiz und ihrer Vergangenheit", neboli Obrázy z Moravského Švýcarska a jeho minulosti. Tato kniha vyšla v roce 1882 v němčině.
O 9 let později byl dr.Wankel postižen záchvatem mozkové mrtvice s následným ochrnutím pravé ruky a o rok později díky zlomenině nohy přestal chodit, takže až do své smrti 5. dubna 1897 byl upoután na svůj byt.
