Kdy byl hrad Zbirohy založen, není v pramenech doloženo, ale lze předpokládat, že se tak stalo v první polovině 14. století, kdy na turnovsku vládli potomci Havla z Lemberka. A právě pro některého z nich se stal hrad sídlem.

V písemných pramenech se hrad Zbirohy objevuje za krále Václava IV., kdy jej spolu s Hrubým Rohozcem držel přední český velmož Markvart z Vartemberka a na Kosti. Markvartovy spory s lužickými městy Zhořelcem, Žitavou a Lobau nebyly vyřešeny k jeho spokojenosti, a tak začal přepadávat a olupovat jejich kupce. Král Václav IV. proto vypravil proti Markvartovi vojsko, které oblehlo jeho hrady Hrubý Rohozec, Zbirohy a Žleby, dobylo je a Markvarta samého zajalo. Někteří historici kladou tuto událost do roku 1388, jiní do roku 1390. Markvartovy statky byly konfiskovány a později opět prodány. Zbirohy získal Ota z Bergova, pán na Troskách, přední člen protikrálovské panské jednoty a později i odpůrce husitství. Jeho syn Jan však stál na straně husitské a byl zajat v bitvě u Lipan.

Za husitství se vojenské události Zbirohu vyhnuly. V následujících letech dlouhého bezvládí a zmatků v zemi se stal spolu s jinými hrady v této oblasti opěrným bodem loupeživých rot. Proto byly tyto hrady na počátku 40. let 15. století obléhény krajskými vojenskými hotovostmi a obvykle zbořeny. Na hrad Zbirohy došlo v r. 1442. Byl pobořen a v době smrti Jana z Bergova kolem r. 1458 se v jeho pozůstalosti uvádí již jako pustý. R. 1613 při dělení panství pustý hrad připadl Janu Jiřímu z Vartenberka.

Hrad Zbirohy stával vysoko nad Jizerou u vsi Rakous, kde řeka vytváří veliký zákrut. Stavitelé hradu zvolili místo velmi výhodné, protože strmý terén ztěžoval přístup na skalní ostroh a umožňoval účinnou obranu. Nevýhodou byl však poměrně těsný prostor, který ovlivnil celkovou dispozici hradu. Jeho půdorys je protáhlý a úzký. Mezi baštou na severozápadní straně a velkou čtverhrannou věží (pravděpodobně obytnou) na východní straně na nejvyšším místě bylo jádro hradu obdélného půdorysu. Zhruba obdélné jádro s obdélnou cisternou v nádvoří tvořila dvě palácová podsklepená křídla ve tvaru písmene L. Vedle vstupní brány vystupovala z obrysu hradu zvláštní lichobežná stavba. Za jádrem se rozkládala rozsáhlá zadní část hradu, které byla prozatím věnována minimální pozornost. Nejspíše plnila funkci předhradí a dochovaly se z ní především zbytky obvodového opevnění. Přístup do hradu byl navíc na východní straně chráněn ještě hlubokým příkopem.

Zbytky zdiva a sklepů bez jakýchkoliv architektonických článků ukazují, že se jednalo o hrad menšího rozsahu, který vždy zastiňoval nedaleký Hrubý Rohozec, s nímž měl společné majitele. Zbirohy jsou jednou z mála šlechtických hradních novostaveb doby Václava IV. V této době kulminoval vývoj české hradní architektury směrem k pohodlnému, komfortnímu bydlení a tyto tendence se dobře odrážejí i v podobě hradu Zbirohu.

Podnes se dochovaly z hradu zbytky zdiva o výši až 10 m, sklepení, která byla zčásti vytesána do skály. Při vstupu do hradu je rovněž zbytek bašty a u paláce cisterna na vodu.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.pamatky.com/index.php?Pamatka=zbirohy