Přírodní památka Kurovický Lom [ Přírodní památka ]
Základní údaje: Přírodní památku tvoří opuštěný vápencový lom s jezírkem naplněným průsakovou a srážkovou vodou, z jedné části lemovaný lesem. Nachází se 300 m severozápadně od kóty Křemenná (315 m), asi 1,5 km jižně od obce Kurovice, v nadmořské výšce 270-300 m, katastrální území Kurovice. Celková výměra 15,121 ha.
Vyhlášení: Nařízení Okresního úřadu v Kroměříž ze dne 1. dubna 1999.
Geologie, půdní poměry: Kurovický lom je unikátní geologickou lokalitou, zejména z hlediska přítomnosti hranice mezi útvary jury a křídy, která je dokladem vulkanismu v tomto období (jediná na Moravě), výskytu makrofosilíí, zejména aptychů (víčka schránek amonitů), výskytu řady dalších fosilních druhů mikrofauny a mikroflory. Severozápadní stěna lomu je jedinečnou sekvencí eolitických sedimentů a fosilních půd, zaznamenávající klimatické podmínky v období kvartéru. Lokalita je využívána k výzkumu Českým geologickým ústavem, pro výuku posluchačů geologie našich univerzit a je i lokalitou prezentovanou při mezinárodních geologických konferencích.
Botanika: Významnou část přírodní památky představují plochy charakteru lesostepi s výskytem teplomilných druhů rostlin a silně ohrožených druhů plazů, z ohrožených druhů rostlin zde hojně vyskytuje prostřelenec (hořec) křížatý (Tretorhiza cruciata). V místech po hlavní těžbě se nacházejí strmé skalní a suťové svahy. Na části území se vyskytuje smíšený les, v bylinném patře se vyskytuje např. konvalinka vonná a plicník lékařský. Les nad jihozápadní stěnou tvoří přirozený lem lomu a chrání toto území před splachy z okolních zemědělsky obhospodařovaných pozemků.
Zoologie: Celá lokalita představuje významný "biologický ostrov” pro řadu druhů hmyzu, ptáků a savců, pro které jsou les a křoviny vítanou skrýší. Z ptáků zde žije např. ohrožený ťuhýk obecný, je zde možné spatřit sluku, v minulosti zde hnízdil i výr velký. Rozsáhlá prohlubeň, vzniklá těžbou, se naplnila srážkovou a průsakovou vodou a vzniklo jezírko, ve kterém se vyskytuje řada chráněných druhů obojživelníků - čolek obecný (Triturus vulgaris), čolek velký (Triturus cristatus), kuňka žlutobřichá (Bombina variegata), rosnička zelená (Hyla arborea), skokan ostronosý, ropucha obecná (Bufo bufo), ropucha zelená (Bufo viridis) a užovka obojková. Významnou část lokality představují plochy charakteru lesostepi s výskytem silně ohrožených plazů (ještěrka obecná, slepýš křehký). Při entomologickém průzkumu lokality, zaměřeném především na řád brouků, byl zjištěn např. výskyt ohroženého svižníka polního, střevlíka Carabus scheidleri a čmeláka zemního.
Historie: Stěnový lom byl založen k těžbě jílovitého vápence už před rokem 1840 (viz fotografie z počátku 20. stol). Těžba byla několikrát pozastavena a znovu obnovována, dnes je již ukončena. Starší vytěžené plochy byly v minulosti částečně zavezeny hlušinou, prostor lomu byl z větší části ponechán přirozenému vývoji. Z vápence se vyráběl cement ve vápence v nedalekém Tlumačově, známý pod místním názvem kurovina.
Hospodářské využívání, management: V současné době je těžba v lomu zastavena, pro lokalitu je zpracováno biologické hodnocení a plán rekultivace, která bude probíhat v souladu se zájmy ochrany přírody. Celá lokalita představuje významný "biologický ostrov” uprostřed agrocenóz a je součástí systému ekologické stability (lokální biocentrum na trase navrženého regionálního biokoridoru RAK 1581). Koupání je v jezírku zakázáno. Výskyt obojživelníků v jezírku byl ohrožen nepovoleným vysazením ryb (okounů) v létě roku 1999. Po ukočení těžebních činností začíná vytěžená plocha zarůstat v některých místech akátem, který bude třeba v budoucnu odstraňovat. Celá oblast lomu je velmi nestabilní, se suťovými poli a kolmými stěnami. Hlavně uprostřed jihovýchodní stěny dochází k častým sesuvům půdy, padání kamení a stromů. Z těchto důvodů je pohyb po okrajích lomu značně nebezpečný.
